FOLLOW ME

Eat With Camilla

středa 23. listopadu 2016

Co s sebou na kolej 0.7


Nový týden a s ním nová cesta na kolej. Tentokrát bylo balení poněkud hektické.
Probíhalo uprostřed vaření svíčkové, přání taťkovi k narozeninám
(pokud jste ještě neviděli můj recept na lotuskový cheesecake tak šup tam - stojí za hřích),
vyprávěním babičce, co se dělo na praxi, loučením se s přítelem, nacpáváním si břicha až po okraj 
a tak dále...


Takže si dokážete představit, že půlku věcí jsem si nevzala - například polníček, okurku nebo rajče.
Spoustu věcí jsem si naštěstí zabalit zvládla a co nebylo v kufru, bylo v obchodě.


V hlavní roli ovoce. To jsem doma nenechala a ještě jsem si ho vzala víc než budu potřebovat (pravděpodobně, ale těžko říct). 
Pomeranč, jablko, kaki, hruška a banán. Další pytlík s datlema. Mám velkou spotřebu, ale ne zas tak, abych vozila datle každý týden, takže jsem včera zjistila, že z nějakého důvodu křečkuju na pokoji dva  a půl pytlíku datlí. 
Proto si jeden asi zas odvezu domů a budu křečkovat doma na vánoční cukroví (které mám zakázané dělat od té doby, co jsem s datlema odvařila mamčin nejoblíbenější - a nejdražší - mixér, ale to je jiný příběh).
Avokádo se mi k ovoci připletlo nehodou, ale když už tam je, tak tam je.


Chabá výbava zeleniny. Dva kusy brokolice a mrkev. V obchodě jsem si dokoupila rajčata (v mé oblíbené zelenině byla  zbylá nádherná!!!! chuďátka jen za 10 Kč/kg - no nechte je tam), okurku, žampiony a ledový salát (za 8 Kč). Tudíž jsem udělala kup roku a ještě k tomu jsem hromadu zeleniny nechala doma pro své rodiče a bratra, čímž podporuji jejich zdraví! To mě šlechtí.


Fotka, která mi nejde otočit. Ale to nevadí. Jsou na ní naklíčená munga, hummus, kus tofu, které jsem nerozmixovala v cheesecaku, a batát ♥. 


Nesměla chybět ani svíčková, kterou si většinou dopřeji 1x do roka, Pro mě to byly neuvěřitelné hody chutí. Jako mladší jsem svíčkovou milovala! Jsem vyloženě máčkový typ. Křenovka, koprovka, rajská, svíčková, zelí???(pokud se dá řadit k majdám) - to vše můžu, proto, když si udělám svíčkovou, tak nesmí ani kapka přijít na zmar. Tak cestovala se mnou v krabičce.


Na závěr mňamky od mé nejmilejší kolegyňky v kanceláři. Je neuvěřitelně upovídaná (a já miluju povídání s ní, což dělá upovídanou asi i ze mě) a o to víc zlatá. A taky příšerná, protože mi furt něco nosí!!! A já jsem z toho pak celá v rozpacích! Nejenom, že mi přinesla skoro celé dva pytlíčky quinoi a nechtěla ji zaplatit, ale následně se vytasila s těmadle mňamka (raw bombuska je moje, protože mi už došly, ale zbytek je v její režii) a já už se nemůžu dočkat až to všechno, všechno sním ♥ (a s blížícím se zkouškovým je velká pravděpodobnost, že to sním už v zápočtovém týdnu... i když asi spíš před ním, protože v zápočťáku budu mít žaludek tak stažený, že budu ráda, 
když do sebe 24. nasoukám štědrovečerní večeři).

Pro tentokrát je to vše, omlouvám se za velké uhýbání mých myšlenek a nespisovné psaní. Pravděpodobně s chybama, protože se mi to po sobě nebude chtít číst, ale je to příjemná změna 
oproti psaní bakalářky a hlídání si každého písmenka, vypustit své myšlenkové pochody tak, 
jak leží a běží.
Tak se mějte a příští týden s kufrem na snězenou!

Žádné komentáře:

Okomentovat